Málokterá škola se může chlubit tak nádhernými školními budovami jako naše „Husovka“.
Starší ze školních budov na Husově ulici č. 17 byla postavena v letech 1881-1883 stavitelem Karlem Matzenauerem podle projektu městských architektů Franze Neubauera a Leopolda Ruppa. Stavba byla realizována mj. i díky štědrému daru První moravské spořitelny (Erste mährische Sparcasse) ve výši 130 000 zlatých rakouské měny. Školní budova nesla původně název „Rudolfinum“ (Rudolphinum) na počest svého patrona, korunního prince Rudolfa Habsburského.
Slavnostní otevření školní budovy proběhlo 12. května 1883 a o čtrnáct dní později se již do nových prostor stěhují žáci a učitelský sbor německé chlapecké měšťanské školy z ulice Solniční.
Prvním ředitelem školy se stal Franz Zaufal. Oficiální název školy tehdy zněl „Chlapecká měšťanská škola korunního prince Rudolfa“ (Kronprinz-Rudolph-Knaben-Bürgerschule). Jméno korunního prince Rudolfa zůstalo i přes jeho předčasnou tragickou smrt roku 1889 v názvu školy až do pádu rakouského mocnářství.
Mladší ze školních budov na Rašínově ulici č. 3 byla postavena v letech 1887-1889 na místě barokního domu královopolských kartuziánů s nárožní kaplí sv. Mořice.
Z původní stavby se dochoval pouze portál z roku 1782, který je dnes umístěný ve školním dvoře.
Reprezentativní školní budova byla vystavěna podle projektu architektů Ottakara Burgharta a Leopolda Ruppa stavitelem Martinem Fleischhackerem. Všechna tři průčelí novostavby zajímavě kombinovala motivy vrcholné italské renesance na fasádách se seversky utvářenými štíty.
Rovněž školní budova na Rašínově ulici byla postavena s finančním přispěním První moravské spořitelny. Oproti budově na Husově ulici však sloužila ke vzdělávání děvčat, proto byla za patronku školy vybrána manželka korunního prince Rudolfa, belgická princezna Štěpánka.
Škola byla slavnostně otevřena 15. září 1889 a nesla oficiální název „Dívčí měšťanská škola korunní princezny Štěpánky“ (Kronprinzessin-Stephanie-Mädchen-Bürgerschule). Do nové budovy se přestěhovaly žákyně a učitelský sbor z německé dívčí měšťanky z Jakubské ulice.
Z období před první světovou válkou nemáme o naší škole mnoho zpráv.
V roce 1914 nacházíme v budově na Rašínově ulici „Dívčí měšťanskou školu u sv. Jakuba“.
V budově na Husově ulici se v této době vyskytují chlapecké školy dvě: obecná škola (Volksschule) s pěti postupnými ročníky a měšťanská škola (Bürgerschule) se třemi postupnými ročníky a jednoročním učebním kurzem. Soužití obou škol pod jednou střechou pak pokračovalo i po rozpadu rakouské monarchie a vzniku Republiky československé v říjnu 1918. Až v roce 1931 došlo k odloučení správy obecné školy od měšťanské školy.
Historie německých škol končí osvobozením Brna v dubnu 1945. Německé obyvatelstvo města bylo až na výjimky po válce odsunuto, a tak v naší škole našly azyl žáci z českých škol, které byly poničeny silným bombardováním. Budovu na Husově ulici navštěvují žáci ze škol na Mendlově náměstí a z Křídlovické ulice, budovu na Rašínově ulici žáci z ulice Na hradbách (dnešní Rooseveltova).
Školská reforma z roku 1948 zrušila měšťanské školy a nahradila je středními školami.
Od školního roku 1949/1950 najdeme v budově Husova 17 dvě školní instituce: I. střední školu chlapeckou a I. (Marešovu) střední školu dívčí. V budově Rašínova 3 ve stejné době sídlí rovněž dvě školy: I. národní škola chlapecká a I. národní škola dívčí.
Po Únoru 1948 se také výrazně pozměnily výchovně-vzdělávací cíle školy. Úkolem školy bylo nyní vychovávat „národně a politicky uvědomělé občany lidově demokratického státu a ochránce pracujícího lidu a socialismu“.
Další školní reforma v roce 1953 ustanovila nové typy všeobecně vzdělávací školy – osmiletou a jedenáctiletou střední školu. V našich školních budovách byly zřízeny dvě osmileté střední školy: „1. osmiletá střední škola v Brně, Husova 17“ a „2. osmiletá střední škola v Brně, 9. května 3“, v nichž probíhala společná výuka chlapců a dívek již od prvního ročníku.
Výraznou změnou byl také postupný přechod na devítiletou školní docházku, který byl ukončen v roce 1961. Přechodem na devítiletou školu zmizelo nenáviděné směnování, tj. střídání dopolední a odpolední výuky, které přetrvávalo od roku 1945.
Na začátku školního roku 1970/1971 došlo ke spojení naší školy se zrušenou ZDŠ Jánská 22. Po přesunu mezi školami byla reorganizace ukončena tak, že pod záhlavím ZDŠ Husova 17 byly v budově na Jánské ulici umístěny 1.-5. ročníky a v budově na Husově ulici 6.-9. ročníky. ZDŠ 9. května (dnešní Rašínova 3) byla samostatnou úplnou školou až do roku 1979. Od školního roku 1979/1980 došlo ke sloučení ZDŠ Brno 9. května se ZDŠ Brno Husova 17 a vznikla jedna škola s oficiálním názvem „Základní devítiletá škola Brno, Husova 17“. Tento stav trvá dodnes.
Přelom sedmdesátých a osmdesátých let se nesl opět ve znamení školní reformy, která výrazně změnila nejen délku školní docházky, ale i obsah učiva. Povinná školní docházka byla prodloužena na 10 let, z toho osm let žáci absolvovali na základní škole, další dva roky potom na střední škole nebo odborném učilišti. První stupeň základní školy byl nově stejně jako druhý stupeň pouze čtyřletý. Do deváté třídy postoupili na naší škole žáci naposledy ve školním roce 1981/1982.
Změna politických a společenských poměrů, k níž došlo na konci roku 1989, se brzy projevila i v životě školy. V roce 1994 získává naše škola právní subjektivitu a připojením Mateřské školy na ulici Jánská č. 22 se mění naposledy i její oficiální název: „Základní škola a mateřská škola Brno, Husova 17, příspěvková organizace“.
Školství se znovu navrací k devítileté povinné školní docházce a jejímu rozdělení na 1.-5. ročník jako první stupeň a 6.-9. ročník jako druhý stupeň. Změny probíhaly postupně, přeměna základní školy byla dokončena v roce 1996, kdy už všichni žáci osmého ročníku postupovali do deváté třídy.
Od roku 1996 začala naše škola systematicky pracovat s daltonským plánem, stala se zakládajícím členem Asociace českých daltonských škol a členem mezinárodní sítě Dalton International. Dnes je daltonský plán jedním z pilířů školního vzdělávacího programu, který nese příznačný název „Na Husovu chodíme rádi“.
Ředitelé školy (od sloučení škol v r. 1979):
Jaroslava Šponerová | 1979-1987 |
Anna Gazárková | 1987-1990 |
Ivo Helbich | 1990-1993 |
Jana Matoušková | 1993-2008 |
Roman Tlustoš | 2008- |