Jak už je každoročně zvykem, i letos se naši deváťáci loučili se svojí základkou. No, není to dojemné?
Loučím se s tebou, základní školo
(úryvky z proslovů žáků 9. ročníku)
Základko, všichni jsme se těšili, až tu nebudeme muset být, až to skončí, ale když už to přišlo, věřím, že většina z nás by tu chtěla zůstat. Děkuji ti za třídu a učitele, které jsi mi dala, za pravé kamarády, se kterými se budu stýkat dále, ale i za ty ostatní, se kterými jsem si nerozuměla, posunuli mě totiž dál.
Veronika Beránková, IX. A
Ani nevím, jestli vlastně jde poděkovat všem učitelům za to, co nám dali. I když jsem některé neměl zrovna v lásce a některé naopak víc, všichni mi dali něco, co potřebuji do života. Je hezké, že někdo dá někomu kytku nebo bonboniéru, ale nevyjádří to ten vděk tak, jak by mělo. Nebyl jsem dobrým, chytrým či nějak výjimečně nadaným žákem, ale za to jsem byl, jsem a budu vděčným.
Ladislav Popelka, IX. A
Do téhle třídy chodí plno chytrých lidí a je více než pravděpodobné, že budeme pracovat v dobře placených odvětvích české ekonomiky. V téhle třídě se mi líbilo, získal jsem mnoho zkušeností a kamarádů. Těším se, až se znovu uvidíme.
Šimon Král, IX.A
Husovka pro mě znamená opravdu hodně. Poznala jsem tu úžasné kamarády. Kamarády, o kterých můžu s klidem říct, že jsou opravdoví. U nich vždy najdu podporu i oporu, pochopení i ochotu a chvíle prožité s nimi, jsou pro mě nezapomenutelné. Poznala jsem zde skvělé pedagogy. Tak vstřícné, hodné, obětavé a chápavé učitele jsem na školách, odkud jsem přišla, nepotkala. Ke každému z nich cítím respekt, vzhlížím k nim a jsou mi dobrým vzorem. Vážím si všeho, co pro mě každý z nich udělal. Z každé hodiny jsem si vždy něco odnesla. Díky učitelům na téhle škole mám vzdělání, plno zkušeností a rad do života. Na každého z nich budu vzpomínat jen v tom nejlepším. Nikdy v životě si jich a toho, co pro mě a mé spolužáky udělali, nepřestanu vážit. Husovka mi však nepřinesla jen skvělé kamarády, výborné pedagogy a vzdělání. Husovka mě změnila. Udělala ze mě sebevědomějšího, mohu říct i lepšího člověka, co si stojí za svými názory a jde si za svým cílem. Pomohla mi z negativně naladěné malé holky dospět v mladou vyrovnanou slečnu. Husovka mi změnila život. Vše ale jednou končí. Už jen malá chvilička a dveře téhle budovy se za mnou zavřou napořád. Při téhle myšlence je mi tak smutno. Musím se ale posunout dál. Dál na střední školu, dál v životě. Čeká mě ještě tolik nových věcí, zážitků a zkušeností. Mám ještě celý život před sebou.
Drahá Husovko, se slzami v očích a úsměvem na tváři se s tebou loučím. Máš v mém srdci vždy místo a v mých vzpomínkách zůstaneš do konce mého života. Jsi jedinečná a skvělá škola. Děkuji ti za vše.
Eliška Přikrylová, IX.A
Milá Husovko, za pár dní už na tebe budu jen vzpomínat. Budu vzpomínat pouze v dobrém a nikdy o tobě neřeknu jediné špatné slovo. Slibuji. Lezla jsi mi na nervy, dávala špatné známky a nutila mě se učit. A dnes? Dnes bych ráda vrátila čas. Chci být zase malá holčička s copánky, která pozorně sedí v lavici, učí se číst, psát a počítat. Prodala bych duši za pár dalších dní strávených ve tvém srdci, Husovko moje. Chci se zase procházet chodbou, posadit se na kamenné schody a velkým oknem pozorovat zářivé slunce, jehož svit zakrývají stromy na Špilberku. Učitelé, lidé, které jsme nenáviděli. Zadávali nám nesmyslné úkoly a dávali známky, na které jsme se dívali skrz prsty. Ale učitelé na Husovce jsou neobyčejní. Byli féroví a čestní. Vděčím jim za vše, co umím. Každá hodina mi dala radu do života. Naši učitelé byli našimi přáteli. Co jsme se spolu nasmáli! Je těžké se stát mým vzorem, ale oni to dokázali. Jsou můj velký vzor. Všichni do jednoho mi ukázali, kterou cestou se mám dát. Husovko, bílým šátkem mává, kdo se loučí. Každého dne se něco končí, něco překrásného se končí. A dnes se končí moje dětství. V pátek mi naposled zazvoní zvonek. Naposled se rozběhnu chodbou, sejdu tvé schody a naposled projdu tvými masivními dveřmi. Ale po prázdninách se už neuvidíme, už mi neotevřeš dveře a já už nebudu mít možnost na tebe nadávat. Husovko, jednou se zase setkáme. Až povedu své děti do školy, zase se vrátím, vezmu za kliku a najdu v tobě své mládí. Zase se rozběhnu chodbou a budu zase s tebou.
Kiki Hemalová, IX.A
Milí učitelé, rodiče a žáci,
bude tomu devět let, co jsme jako malé natěšené děti poprvé vstoupili jako žáci do velkých dřevěných dveří, které se za pár dní za námi zavřou, a my půjdeme každý svou vlastní cestou.
Viktorie Plšková, IX.B
Samozřejmě děkuji všem učitelům, kteří nás podpořili, nechali nám vlastní názor a snažili se s námi jednat jako s dospělými. Jiné učitele zase prosím, aby se pokusili občas vžít do naší role a měli s námi trpělivost.
Co se ještě týče mých drahých spolužáků, do života vám přeji, abyste měli hodně štěstí a kolem sebe hodně lidí, kteří vás podpoří, když se vám dařit nebude. Dostatečné sebevědomí na to, abyste si stanovili vysoké cíle a poté jich také dosáhli, hodně zdraví, abychom se mohli ještě setkat, a hlavně to, abyste zůstali jedineční a stáli si za svým názorem.
Eliška Jakubcová, IX.B
Za dva měsíce mi začne další etapa mého života. Čas utekl jako voda a my jdeme dál. Vím, že Husovku budu moci navštěvovat, ale návštěvy mi nenahradí dny strávené s kamarády, které jsem tu našla.
Na tuhle školu budu vždy ráda vzpomínat. Všech těch devět let se nedá stlačit na kousek papíru, takže bych tímto alespoň z části chtěla poděkovat všem učitelům, co nás učili, a všem žákům, se kterými jsem těch úžasných devět let prožila.
Sylvie Šimková, IX.B
Tímto se dostáváme k závěru. Nejdříve musím poděkovat našemu ochotnému třídnímu učiteli. Dále patří poděkování panu učiteli Kupsovi, který nás nejen naučil matematiku, ale dokázal zpestřit i obyčejný školní den. Vřelé díky dlužíme i paní učitelce Moškvanové, že nás vedla k tomu, abychom se nestali ovcí, která jde tupě za svým stádem. Za sebe i celou třídu děkuji celému učitelskému sboru za trpělivost a ochotu.
Je to pro mě těžké, ale vím, že musím říct své sbohem. Sbohem, základko.
Šárka Papajová, IX.B