Přinášíme několik fotografií z našeho třídenního putování po stopách Josefa Brykse, které začalo návštěvou kostela a kláštera Częstochowa se slavnou ikonou Panny Marie Čenstochovské, kde jsme se zastavili cestou do Varšavy.
Ve Varšavě jsme prošli věznicí – dnes muzeem Pawiak jehož smutná historie se začala psát dávno předtím než Německo 1. září 1939 napadlo Polsko. Vězení mělo celkem čtyři patra – z toho jedno podzemní. Od roku 1940 fungoval Pawiak jako výhradní věznice Gestapa a jeho celami prošlo až 100 tisíc vězňů, z nichž asi 37 tisíc zahynulo a na 60 tisíc jich bylo odsud transporty odvezeno do koncentračních táborů… Návštěvník se zde může seznámit se systémem německé okupační správy v Polsku, s aktivitami odbojového hnutí a podobou běžného života vězňů. Právě tato oblast je asi nejzajímavější – prostřednictvím autentických záznamů vězňů, jejich básní, obrázků a dalších materiálů, vyvstává před očima krutá pawiacká každodennost. Tyto pocity ještě umocňují rekonstruované cely, včetně cel smrti, kde určení vězni čekali na popravu. (zdroj)
Druhou institucí, kterou jsme ten den navštívili, byla moderní minimalistická budova Muzea dějin polských Židů. Muzeum, které plní jak funkci tradičního muzea, tak i funkci kulturně-naučného střediska. Nezaměřuje se pouze na druhou světovou válku a Holokaust, ale popisuje i účast Židů na tvorbě polské kultury, vědy a ekonomiky. Líčí jejich historii od dob příchodu židovských kupců na území první polské republiky okolo roku 960 a počátků židovského osídlení, až po nejmodernější židovskou historii. (více)
Následovala krátká prohlídka malebného historického centra Varšavy (po válce zcela věrně zrekonstruovaného) a první nákupy suvenýrů a dobrot 🙂
Po namáhavém dni na nás čekala výborná polská kuchyně a příjemné ubytování v Hotelu Aramis v centru Varšavy.
Den druhý začal pořádnou snídaní formou švédského stolu a vyzvednutím obědových balíčků (masové i vege sendviče, ovoce a pramenitá voda). Před námi bylo několik hodin cesty do Krakova. Cestu stejně jako předchozí den provázel výklad pana učitele Cimaly a nejrůznější zeměpisné a historické zajímavosti. Úspěch pak měl spontánní historický kvíz Vítka Cimaly, který pobavil a vtáhl do soutěže celý autobus.
A to už jsme přijížděli do města králů – Krakova. Zde jsme navštívili Muzeum Armii Krajowej w Krakowie, kde jsme kromě spousty exponátů a interaktivních expozic také zkoušeli zneškodnit jedoucí tank.
Večeře a ubytování byla opět bezva, tentokrát v Eco Motelu Na Wierzynka. Ráno jsme se pak vypravili na několikahodinovou prohlídku úžasného solného dolu Wieliczka. Respekt vzbuzující, starobylý, labyrintu podobný solný důl nám ukázal nejen klenuté síně, kaple, podzemní jezero, koncertní síň a velikou podzemní restauraci i výstavu, přibližující historii těžby soli, ale zanechal v nás zvláštní dojem města pod městem.
Po náročné ale úchvatné prohlídce nás čekal oběd v Eko Motelu a odjezd do Březinky tedy koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau. Tímto místem nás postupně provedl výkladem pan učitel Cimala a za setmění jsme odjížděli zpět domů do Brna.
Už zbyla jen krátká zastávka na nákupy a plní dojmů jsme se vrátili ve stanovený čas zpět na Komenského náměstí, odkud také naše pouť začala.
Děkujeme panu učiteli Cimalovi za úžasný výjezd a živou historii, kterou nám cesta přiblížila jinak než z knih a médií.
FOTOGALERIE NAŠICH ZÁŽITKŮ ZDE